Astřička hladká

Astřička hladká (Symphyotrichum laeve) je vytrvalá okrasná rostlina vysoká až 1 m, kvetoucí v podzimních měsících mnoha modrými květy sestavenými do úborů velkých asi 2 cm. Je známa i pod zastaralým jménem „hvězdnice hladká“ (Aster laevis), byla totiž pro své morfologické i fylogenetické odlišnosti vyňata z původního rodu hvězdnice (Aster) a přesunuta do nového rodu astřička (Symphyotrichum).

Pochází ze Severní Ameriky a pro své květy byla úmyslně zavlečena do Evropy, kde ji začali vysazovat do okrasných zahrad a parků, odkud unikala do volné přírody. Zplaněná verze astřičky hladké rostoucí v české přírodě byla zjištěná již roku 1851. V Česku je tato květina klasifikována jako příležitostně pěstovaný neofyt, jenž postupně v české krajině naturalizoval. Astřička hladká je na podzim zatahující trvalka, která bývá za květu vysoká 80 až 100 cm. Vytváří nízce rozvětvený keřík s přímými, nahoře větvenými lodyhami, nebo řidčeji z kořene vyrůstají samostatné, u vrcholu větvící se lodyhy. Rostlina mívá krátký tlustý oddenek a rozvětvenou kořenovou hlavu s mnoha vláknitými kořínky. Lodyhy jsou lysé, modravě ojíněné a porostlé střídavými listy.

Listy jsou jednoduché, pevné, vejčité, kopinaté či obkopinaté, dlouhé 3 až 20 cm, široké 1 až 2,5 cm a směrem vzhůru se zmenšují, přízemní a dolní lodyžní listy brzy usychají a opadávají. Čepele mají celokrajné nebo po okraji drobně zubaté, na vrcholu špičaté či zaokrouhlené a jsou oboustranně lysé, u dolních listů jsou do řapíku zúžené; horní listy jsou menší a lodyhu částečně objímají. Lícní plocha listů je středně zelená až šedavě modrá, rubová strana je světle zelená nebo světle šedomodrá a oba povrchy jsou lysé. Síťová žilnatina je patrná na spodní straně.

Úbory s plně rozkvetlými květy jsou velké 1,5 až 2,5 cm, bývají přisedlé nebo častěji mívají až 6 cm dlouhé stopky a jsou sestavené do úzkých chocholičnatých lat či hroznů. Na stopkách úborů vyrůstají listeny obdobného tvaru jako lodyžní listy, poloobjímavé listeny jsou i v úžlabí vyrůstajících větví květenství. Zákrov má tvar zvonkovitý až protáhle zvonkovitý, je vysoký 4,5 až 7 mm, bývá čtyř až šestiřadý, jeho přitisklé a střechovitě se kryjící listeny jsou nestejně dlouhé. Všechny jsou slámově žluté, vnitřní mají ostře ohraničenou kosočtverečnou plošku zelené barvy a vnější úzký pruh směřující k jejich bázi. Zelené a nezelené plochy listenů tvoří šachovnicovitý ornament.

Ve středu úboru bývá průměrně 19 až 33 oboupohlavných trubkovitých květů se žlutou pětizubou korunou. Po obvodě úboru vyrůstá průměrně 13 až 23 samičích jazykovitých květů s úzce obdélníkovou ligulou asi 10 mm dlouhou, zbarvenou modře až modrofialově, velmi zřídka bílé. Během období kvetení mění barvu z bělavě žluté do purpurové a po odkvětu zhnědnou. Kalichy květů jsou během kvetení redukované, postupně se přetvoří do podoby chmýru. Květy jsou opylovány hmyzem nejčastěji geitonogamicky, pylem z jiného květu téže rostliny. Z opyleného květu se vyvine plod, sytě fialová až hnědá nažka asi 2,5 mm velká, se čtyřmi až pěti vystouplými podélnými žebry. Je lysá nebo řídce chlupatá a má připojený žlutohnědý až červenavý chmýr dlouhý asi 5 mm.